|
|
Vliv schopnosti akumulace PHA na odolnost bakterií vůči bakteriocidním léčivům
Hrabalová, Vendula ; Kučera, Dan (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem bakteriocidních léčiv na bakterii kmene C. necator H16 a jejímu mutantnímu kmenu PHB-4. Kmen H16 je schopen akumulace polyhydroxyalkanoátů (PHA) ve formě granulí, zatímco kmen PHB-4 tuto schopnost postrádá. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na vliv antibiotik na bakterie obecně a možností stanovení citlivosti mikroorganismů vůči antimikrobiálním látkám. V experimentální části byl testován vliv tří vybraných antibiotik (nisin, streptomycin a penicilin) na oba kmeny. Stanovena byla viabilita bakterií pomocí plotnové metody a průtokového cytometru. Dále byly použity antimikrobiální testy, konkrétně agarová difúzní metoda a bujónová diluční metoda. Ukázalo se, že produkce PHA snižuje odolnost buněk vůči antimikrobiálním látkám, protože kmen C. necator H16 je citlivější vůči působení streptomycinu a penicilinu než kmen C. necator PHB-4.
|
|
|
Antimikrobiální materiály na bázi nanostruktur s enzymy
Jurová, Bronislava ; Vysoká, Marie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci antimikrobiálních gelů a krytů s obsahem antimikrobiálních složek a enzymů. Teoretická část se zabývá stručnou charakteristikou antimikrobiálních látek, jejich strukturou a převážně enzymy s antimikrobiálním účinkem. Jsou zde uvedeny také metody, které se použily při jejich testování. Praktická část se zabývá testováním antimikrobiálních účinků extraktů ze skořice a hřebíčku, hřebíčkové silice, lysozymu a bromelainu proti Micrococcus luteus, Serratia marcescens a Candida glabrata. Z vybraného koření byly připraveny různé typy extraktů, konkrétně extrakty vodné a ethanolové v odlišném procentuálním zastoupení. Jednotlivé extrakty byly charakterizovány a dle celkového zastoupení fenolických látek byly vybrány nejlepší pro enkapsulaci do liposomových částic a gelů. Extrakty a enzymy byly také přidány do hydrogelu a nevlákenných krytů. Pro přípravu nevlákenných krytů byl použit roztok alginátu sodného a chitosanu. K testování antimikrobiálních účinků na dané mikroorganismy byla použita bujónová diluční metoda. Dále byla pomocí metody forcespinningu připravena nanovlákna na bázi PHB. Tato nanovlákna byla obohacena hřebíčkovou silicí a byla sledována jejich antioxidační aktivita.
|
|
|
Screening biotechnologického potenciálu vybraných zástupců rodu Geobacillus a dalších příbuzných rodů
Kouřilová, Xenie ; Brázda, Václav (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá screeningem biotechnologického potenciálu vybraných termofilních zástupců rodu Geobacillus, Saccharococcus a Bacillus, přičemž bakterie z prvních dvou zmíněných rodů pocházely z české a německé sbírky mikroorganismů a bakterie rodu Bacillus byly přírodní izoláty. U zkoumaných kmenů byla zjišťována schopnost utilizace uhlíkatých zdrojů. Dále byla testována produkce biosurfaktantů, extracelulárních hydrolytických enzymů (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy a xylanázy), organických kyselin, antimikrobiálních látek a mikrobiálních plastů – polyhydroxyalkanoátů. Bakterie S. thermophilus, G. uzenensis a G. zalihae vykazovaly významnou schopnost produkce biosurfaktantů. Kmeny G. jurassicus, G. uzenensis, G. gargensis a G. lituanicus byly schopny intenzivní produkce všech testovaných technologicky významných enzymů. Nejvyšších antimikrobiálních účinků dosahovaly bakterie G. stearothermophilus a G. thermocatenulatus. Nejvyšší produkce kyseliny octové bylo dosaženo u G. jurassicus a kyseliny mléčné u G. thermodenitrificans. Schopnost produkce polyhydroxyalkanoátů byla na úrovni genotypu prokázána pouze některými kulturami, ovšem na úrovní fenotypu byla odezva negativní. Naopak bakterie rodu Bacillus byly schopny produkovat polyhydroxyalkanoáty, i když za daných podmínek pouze v malé míře. U zbylých zkoumaných metabolitů byla schopnost produkce ve srovnání s rody Geobacillus a Saccharococcus výrazně nižší.
|
|
|
Testování bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus produkujících bakteriociny
Volecová, Veronika ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Antimikrobiální látky, respektive bakteriociny jsou látky produkované probiotickými bakteriemi mléčného kvašení. Mají pozitivní vliv na gastrointestinální trakt člověka a nacházejí významné uplatnění v potravinářském, ale i farmaceutickém průmyslu. Cílem diplomové práce byla molekulární identifikace bakterií mléčného kvašení do rodu Lactobacillus a jejich následné druhové zařazení pomocí metody PCR. Pomocí metody PCR byly testovány geny zodpovědné za produkci bakteriocinů. Pro potvrzení produkce bakteriocinů byla zvolena i mikrobiologická metoda, tzv. agarózový kapkový spot-test. Do předkládané práce byla zařazena i bioinformatická část pro posouzení specifičnosti a nespecifičnosti použitých primerů s využitím Primer-BLAST programu.
|
|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování cytotoxicity přírodních látek
Blažková, Veronika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřená na studium buněčných kultur, především na zavedení technik kultivace lidských buněk in vitro a optimalizaci jejich využití v testech cytotoxicity. Pozornost byla zaměřena převážně na přírodní látky a liposomy s jejich obsahem, které jsou vhodné k využití do kosmetických přípravků. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na rozdělení buněčných kultur, vhodné kultivační podmínky pro in vitro testování a přehled cytotoxických testů. V rámci experimentální části práce byly charakterizovány přírodní extrakty s antimikrobiálním účinkem z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do liposomů. Stanovena byla enkapsulační účinnost, distribuce velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla a stabilita připravených částic. Také byla sledována její dlouhodobá stabilita ve vodném prostředí a v prostředí gelu. Součástí práce bylo též studium kultivace buněčné kultury lidských keratinocytů a příprava těchto buněk pro testování cytotoxicity vybraných přírodních látek a liposomů metodou MTT.
|
|
|
Studium probiotických bakterií mléčného kvašení produkujících antimikrobiální látky
Turková, Kristýna ; Doležal, Petr (oponent) ; Rada,, Vojtěch (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Soubor 68 kmenů izolovaných ze stolice plně kojených dětí a dalších zdrojů byl identifikován pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) s primery specifickými pro rod Lactobacillus, druhově specifickými primery včetně multiplexní PCR, pheS PCR, rep-PCR, RAPD-PCR a srovnáním sekvencí genů pro 16SrRNA. Dále byla sledována produkce antimikrobiálních látek pomocí agarového kapkového testu a agarového difuzního testu. Antimikrobiální bílkovinné látky v dostatečné koncentraci v supernatantu produkovalo 7 kmenů. U vybraných 3 kmenů byl sledován vliv teploty, pH a přítomnosti detergentů na inhibiční vlastnosti supernatantu. Uvedené kmeny produkovaly teplotně stabilní antimikrobiální bílkovinné látky, jejichž antimikrobiální vlastnosti neovlivňovaly testované detergenty s výjimkou SDS. Skríning DNA na přítomnost genů pro produkci bakteriocinů pomocí PCR a DNA/DNA hybridizace ukázal jejich přítomnost u 14 kmenů. U 3 kmenů byly identifikovány geny shodné s geny v genových klastrech pro gassericin K7A nebo gassericin K7B. Specifické produkty PCR byly sekvenovány a analyzovány pomocí algoritmu BLAST a programu CLUSTAL W2. U 2 kmenů byla nalezena v databázi GeneBank 100% shoda nukleotidových sekvencí se sekvencemi pro části genových klastrů gassericinu K7B, gassericinu T a acidocinu LF221B. Kmeny skupiny Lactobacillus acidophilus byly dále testovány na odolnost vůči podmínkám gastrointestinálního traktu, na adhezi na Caco-2 buňky a na rezistenci vůči antibiotikům. Skríningem DNA všech kmenů pomocí specifických primerů byla zjištěna přítomnost genu pro produkci histidin dekarboxylázy u 7 kmenů, gen pro produkci tyrosin dekarboxylázy byl detegován u 1 kmene a gen pro linoleát izomerázu u 4 kmenů. Pomocí optimalizovaného postupu imunomagnetické separace buněk s využitím biotinylované protilátky anti-Lactobacillus a magnetických nosičů s navázaným streptavidinem byly buňky kmene L. rhamnosus LOCK 0900 separovány z tekutého MRS media, UHT mléka a bílého jogurtu v dostatečném množství pro detekci pomocí PCR.
|
|
|
Antimikrobiální látky rostlin a jejich využití v přípravcích proti akné
Alexová, Adéla ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je stanovení vybraných aktivních látek z různého rostlinného materiálu a možnost jejich aplikace do kosmetického výrobku určeného proti akné. V teoretické části je vypracovaný přehled aktivních látek, včetně jejich účinků v kosmetických přípravcích. Dále je práce zaměřena na charakteristiku vybraných druhů rostlin, mechanismy antimikrobiálních účinků, vznik a léčbu akné. V rámci experimentální části této práce jsou charakterizovány extrakty z vybraných druhů rostlin, konkrétně květy levandule lékařské, heřmánku pravého, měsíčku lékařského a hřebíčkovce kořenného, nať šalvěje lékařské a listy rozmarýnu lékařského. Extrakty jsou testovány na obsah biologicky aktivních látek, antioxidační a antimikrobiální aktivity. Rostlinné extrakty jsou také testovány v různých směsích. Extrakty a směsi jsou zapracovány do receptur kosmetických výrobků proti akné. Je sledován jejich inhibiční účinek proti Propionibacterium acnes, způsobující akné a také proti zástupcům G+, G- a kvasince - Micrococcus luteus, Escherichia coli a Candida glabrata. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejvhodnější je používat micelární vodu, případně pleťová mléka. Kosmetické výrobky obsahující hřebíček, heřmánek a rozmarýn mají největší množství účinných látek. U kosmetických výrobků je celkový účinek aktivních látek nižší, než u 100% extraktů.
|
|
|
Studium toxicity antimikrobiálních krytů ran a perspektivních nových nanomateriálů
Kozlíčková, Hana ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Zajíčková, Lenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem toxicity vybraných komerčních antimikrobiálních krytů ran (StopBac STERILE, obsahující ionty stříbra a Traumacel Biodress Disinfect, obsahující chlorhexidin) a antimikrobiálního nanomateriálu, poskytnutého laboratořemi CEITEC VUT Brno. V experimentální části práce je popsána příprava tohoto polykaprolaktonového nanomateriálu, na který byla následně deponována vrstva mědi magnetronovým naprašovacím systémem BESTEC (MAGNETRON). Dále byla navržena metoda pro studium cytotoxicity jednotlivých krytů s antimikrobiálními přídavky. Tyto testy byly prováděny in vitro na buněčných kulturách metodou luhování materiálů v laboratořích Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zjistili jsme, že s výjimkou chlorhexidinu, nízké koncentrace účinných látek vyluhovaných z materiálů podporovaly proliferaci studovaných buněk, při vysokých koncentracích docházelo i k cytotoxickým efektům. Byla provedena i analýza jednotlivých materiálů pomocí rastrovací elektronové mikroskopie a energeticky disperzní rentgenové spektroskopie.
|
|
|
Bakteriociny a jejich aplikace v potravinářském a farmaceutickém průmyslu
Tesarčík, David
Tato bakalářská práce se zabývá bakteriociny, jejich současným používáním a potenciálním využitím v budoucnu v oblasti potravinářství a farmacie. V první části se práce zabývá jejich obecným popisem, chemickými i biologickými vlastnosti. Ekologickým významem a syntézou. Dále shrnuje jejich rozdělení do jednotlivých skupin a podskupin. Stručně jsou zde uvedeni někteří konkrétní zástupci jednotlivých skupin spolu s druhy bakterií, které je produkují. A jejich konkrétními vlastnostmi. Druhá část práce dále po-jednává o využitích bakteriocinů v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Jsou zde uvedeny konkrétní aplikace v současnosti již používaných bakteriocinů. Zejména v oblasti konzervace potravin. Dále jsou zde shrnuta potenciální využití těchto látek. Která se nacházejí buďto ve stádiu výzkumu, testování nebo teorie.
|
host ::
RSS.